Zvolený formát debaty nemohl příliš ukázat na toho, kdo bude „silný prezident pro těžké časy“. Snad aspoň debata ukázala na ty kandidáty, kteří by byli pro naši zemi prezidenty slabými.
Včera jsem vyrazil na prezidentskou Superdebatu do Kongresového centra. Chtěl jsem na vlastní kůži zjistit, jak na mne budou působit jednotliví kandidáti. Mluvou sportovního fanouška jsem nechtěl sedět jen u televize, ale chtěl jsem být přímo na stadionu. Každý, kdo byl někdy na horní tribuně, mi dá za pravdu, že sledovat celé dění shora je úplně něco jiného než sledovat děj jen prostřednictvím záběrů televizních kamer.
Je celkem jedno, komu ve volbě fandím, i když svého favorita mám, ale chtěl jsem být při tom ze dvou důvodů. Chtěl jsem cítit ducha společnosti a také to, jestli na mne budou kandidáti v reálu působit tak, jak na mne působí ve svých kampaních. Prostě jsem chtěl cítit to něco, co visí ve vzduchu vždy, když jde o něco vážného. A to ať už je to výsledek na fotbalovém trávníku či v prezidentských volbách.
Debata byla slušná, kandidáti vystupovali v souladu s očekáváním a svými předchozími názory. Je jasné, že zvolený formát, kdy mají z důvodů fair-play všichni přibližně stejný čas na sebeprezentaci, nemohl příliš ukázat na toho, kdo bude „silný prezident pro těžké časy“. Snad aspoň debata ukázala na ty kandidáty, kteří by byli pro naši zemi prezidenty slabými.
I přesto, že úkolem televize u pořadů tohoto typu je především udělat třaskavou šou pro diváky, kteří se chtějí bavit, cítil jsem z davu zvláštní klid. Mám za to, že ten klid byl způsoben tím, že v sále mezi kandidáty nebyl současný pan prezident. Někdo namítne, že je dobře, že tam tento arogantní a ješitný pán nebyl. Jiný by namítl, že by napětí vzniklo již jen pohledem na obrovský rozdíl v politických zkušenostech mezi ním a téměř všemi ostatními kandidáty. Myslím si, že obojí je pravda.
Ať už kdokoliv z nás fandí komukoliv, jedno se musí uznat. Prezident Zeman je takřka geniální stratég. Jeho paměť, znalosti a zkušenosti vytváří v součtu sílu osobnosti, která si zaslouží obdiv. Ano, má bohužel i stránky, které si zaslouží totální zatracení – aroganci, ješitnost, neschopnost upřímné omluvy atd. Všechny tyto jeho vlastnosti, jak ty kladné, tak ty záporné, logicky vzbuzují emoce. U všech.
Přeji vám ve volbě šťastnou ruku.
P.S. Čistě teoreticky by mne zajímalo (a chvála bohu, že nemusíme sledovat posun v reálu), jak by se změnily preference voličů, kdyby Izrael o pár hodin před tím nezastavil masivní teroristické útoky, které se měly odehrát v Evropě (viz článek Izrael zabránil evropskému 11. září, tvrdí Netanjahu. Útoky měly přijít ze vzduchu na portálu Seznam.cz)
